Rano jsme zacali zvolna. Tezko rict, cim to mohlo byt, ale hadam, ze ten proklety rudy mok s tim mel co spolecneho. Posnidali jsme pytel krupek a zacali balit. Nase prvni plany byly: zabalit, presun do Lisabon, trocha Lisabonu a pak letiste. V ceste nam vsak stoji unava z predchoziho vecera. Baleni nam moc nejde. Nic se nechce vejit, vsechno je tezko. 
I prese vsechno mame zabaleno a jedeme do Lisabonu. Je nam jasne, ze mesto uz nestihneme. Cesta je dlouha, zprvu klikata, pote prima po dalnici. Zastavime na obed v nasi oblibene Ikee. Koule, fritky, kaficko. Ted uz se jenom prodrat do car rentalu a vratit auto. Propletame se predvikendovym Lisabonem. Auto vratime bez jedineho problemu a chvili pote jiz stojime u checkinu. Co vsak vidime nas zdesi. Portugalci nam ve jmenu CSA vazi i mala zavazadla! To se nedela! Holky to nejak oblafnou. To se vsak nedari me a Tlapimu a tak kazdej vyplacneme nejaky to ojro za dalsi bag a doufame v klidny let. Let je sice klidny, ale v letadle je tak 30 stupnu a sedacky jsou snad tvarovane na nejake hady. Absolutne k nesedeni. Let je dlouhy, neutika, nemluve o hodinovem spozdeni. Dosedame chvili po pulnoci, uleva.

Celkove Porfugalsko? Pecka!

Tom a team.