Konečně nastal ten den, mám který jsme se těšili mimimálně od loňské dovolené v Portugalsku. Ano, hádáte správně. Skutečně jsme se dnes vydali poprvé v životě surfovat. Ráno nás po sharované, velkolepé, námi poprvé připravované snídani vyzvedly před Surf housem dva tuktuky. A tak jsme zanedlouho stáli na pláži se surfy v ruce. Na sobě jsme zkušeně měli surfová trička a na zbytku kůže centimetrovou vrstvu padesátky. Po krátké rozcvičce jsme nadšeně vběhli do moře vstříc nevysokým, leč trochu rozdivočelým vlnám. Milý čtenáři, kteří jste tento báječný, dutiny proplachující sport ještě nezkusili, určitě to co nejdříve napravte a nedbejte zlých jazyků, které vám budou tvrdit, že se za první hodinu ani nedostanete do vody a pokud ano, rozhodně se na surf nezvládnete postavit. Není to pravda. Nejeden z nás (s menším popostrčením od instruktorů) chytil hned první vlnu a v pozici ala Bolt dojel až na pláž. Stějně se nám dařilo i nadále během zbytku lekce. Nutno říci, že dívčí část skupiny byla o trochu šikovnější.

Po dopolední dávce adrenalinu a endorfinů jsme i se zbytkem obyvatel Surf housu vyrazili do místních obchůdků, kde jsme frejrsky s pivem v ruce kupovali ajurvédské medicínky. Kluky to moc nebralo. Ti si radši koupili tři stejná bláznivá jungletrička. Znaveni z brulálního horka jsme zapluli do europeanstyle hospůdky s výhledem na pěnivé vlny indického oceánu.

Potěšeni dopoledními úspěchy jsme si ještě zapůjčili na chvilku surfy a zjistili, že chytit vlnu jde celkem snadno i bez instruktorů. Po chvíli ovšem začaly vlny hodně divočit a my se radši vydali ke zbytku osazenstva zpět do restaurace na ledové kafe s kokosovým mlékem. Cesta tuktukem zpět na ubytko s krátkou zastávkou pro nemalou zásobu piv Lionů proběhla bez problému. Ke společné večeři Martin s Tomkou nachystali těstoviny s rajčatovou omáčkou. Teď lioni a ráno v 6 hurá na velryby.