Ráno zase rychlá snídaně a pak směr letiště pro auto. Půjčujeme si místní žihadlo, Proton Saga 1.3, auto zdejších taxikářů. Velikostí a tvarem připomíná Škodu Rapid. Cena 130 MYR/den (780 Kč). Dělíme se o to čtyři, takže to nějak utáhneme. Vydáváme se směr Ranau, vesnici pod kopcem Mount Kinabalu, kam bychom za dva dny chtěli Přečíst si víc oDen č.16: Přejezd do Ranau[…]
Ráno se probouzíme na náš standard relativně brzo a to totiž ještě před devátou. K ubytování máme i snídani a možná proto se nám daří vstát tak brzo. Snídaně je tedy jen toust s máslem a jamem, ale fajn. Po snídani vyrážíme k moři, domlováme odvoz na ostrůvek Sapi a půjčujeme si brýle a šnorchl. Přečíst si víc oDen č.15: Kota Kinabalu a ostrůvek Sapi[…]
Jak už začíná být dobrým zvykem, když nemusíme, tak se nám vstávat moc nechce. Check-out máme v jednu hodinu, což vede k tomu že vstáváme až v 11 h. Zabalit všechno a trochu uklidit nám trvá víc než hodinu. Takže to máme tak akorát vyrazit na snídaňo-objed. Potom se vydáváme shánět pohledy. Ptáme se v Přečíst si víc oDen č.14: Miri a přelet do Kota Kinabalu[…]
Tak dneska zase dospávačka. Z pokoje se vykopeme až okolo 11 hod. A rovnou vyrážíme do místní tržnici na snídaňo-oběd. Za 1 MYR tady dostaneme 3 koblihy nebo 3 jiné smažené dobroty. Takže asi za 30 Kč, jsme docela nacpaní a máme za sebou i kávu. Z tržnice vyrážíme do nedalekého čínského templu a potom Přečíst si víc oDen č.13: Miri[…]
Vstáváme brzo a už v 7 h vyrážíme směr Niah caves. Je to asi 90 km a cesta nám trvá 1 h 30 min. Víme od Fat Boye (kamaráda z Kuchingu), že k jeskyním je to od parkoviště ještě pěkný kousek cesty, tak proto vyrážíme takhle brzo, abychom všechno stihli. V centru Niah caves ještě Přečíst si víc oDen č.12: Niah caves[…]
Ráno si zase půjčujeme auto a vyrážíme směr Lambir Hills park. Z našeho hotelu to je asi 30 km a za hodinku jsme na místě. Ještě dáme rychlou snídani a šup do džungle směr vodopády. Všechno zůstává při starém. Cesta jde na 100 m cesty klidně 2x do kopce a z kopce. Navíc ta vlhkost, Přečíst si víc oDen č.11: Lambir Hills National park a město Miri[…]
Dnes se už nachytat nedáme a nastavujeme budík, takže se nám daří vstát rozumně na devátou. V bistru, kam už třetí den za sebou přicházíme na Roti, nás už z dálky zdraví a věříme, že příště bychom už ani objednávat nemuseli. Žádný pevný plán nemáme, máme několik hodin do odletu, a tak čas zabíjíme lovením Přečíst si víc oDen č.10: Kuching a přelet do Miri[…]
Tím, že jsme dostali pokoj bez oken ven, se stává, že vstáváme až po 10h, ale nevadí, dneska žádný časový press nehrozí. Vyrážíme na snídani (nebo oběd) přes ulici. Dáváme si Roti se sýrem nebo s banány. Každý dvě placky. Je to palačinkové těsto, naplněné banánovou kaší nebo sýrem a zapečené. K tomu pálivá omáčka Přečíst si víc oDen č.9: Kuching[…]
Vstávačku máme na sedmou, protože toho musíme hodně stihnout. V noci jsme zažili to čemu v jenom českem cestopisu říkali „příjezd vlaku“ – přišel déšť. Déšť už jsme tu zažili, ale protože jsme bydleli v takové dřevěné chatě, tak jsme si to užili trochu jinak. Po snídani vyrážíme nejdřív na takový malý trek k magrovům. A Přečíst si víc oDen č.8: Bako vodopády a zpět do Kuchingu[…]
Do Bako national parku se vydáváme autobusem. Vysvětlení jak se do něj dostat je až moc prosté. „Támhle přes ulici na zastávku a je to ten červený“. Ale ono to tak skutečně je. Autobus je už klasicky překlimatizovaný, zatím co venku je 32 °C, tak klimatizace na pokojích je defaultně nastavena na 16-17 °C a Přečíst si víc oDen č.7: Bako national park[…]