Tak dneska nás čeká další přesun a to do města Ica. Vlastně spíše trochu vedle, do oázy kousek od Ica, která se jmenuje Huacachina.

Cesta není tentokrát tak nesnesitelně dlouhá a z autobusu vystupujeme po necelých dvou hodinách. Do Huacachina nás taxi přiváží po dalších 10 minutách.

Huacachina je na internetu popisována jako jedna z neobjevených krás Peru. Uprostřed pouště je oáza, kde je spousta zeleně a dokonce jezero. Všechna je pravda, až na to, že už to není neobjevené. Vlastně to vypadá, že je tu víc turistických kanceláří, než bylo pod Machu Picchu.

Turisté jsou všude – na jezírku, na šlapadlech, na dunách. Tam lyžujou, snowboardujou, nebo jezdí na čtyřkolkách. Vesnice má vlastně jen jednu ulici a kolonádu okolo jezera. To stačí, všude je slyšet hudba, všude je živo, na nás možná až moc.

Navečer vyrážíme koupit do města Pilsen a po návratu s ním vylézáme na jednu menší dunu nad městem. Teplota po západu slunce však rychle klesá, proto pak pospícháme zpět na hostel.