Opět jsme se vzbudili ještě před osmou hodinou místního času. Hned poté nastal čas na náš klasický ranní rituál – přípravu kávy. Po deváté jsme dobalili všechny věci. Před odjezdem jsme se zabavili partičkou mariáše k ukrácení času.

Po snídani následoval přesun na letiště. Na dnešní den jsme naplánovali pouze přelet do původního centra Incké říše – Cuzca.

Místní aerolinka Viva air – podobná evropskému Ryanair – nás ještě trochu před odletem oškube, když si nechala zaplatit vytištění bording pasu přímo na letišti. Z Limy do Cuzca jsme pak odletěli na čas, v 14:35.

Po hodince letu přistáváme v Cuzcu. Už pohledem z letadla vidíme úplně jinou tvář Peru, než jakou nám ukázalo hlavní město Lima. Jsme v údolí a na všechny strany od nás se tyčí hory do výšky až 4000 m. n. m. Stráně jsou pak hustě poseté domy. V historickém centru města to už nejsou nudné, rozestavěné kostky bez střechy tak, jako v Limě, ale celý obzor je posetý krásnými hliněnými střechami a do celkového rázu celého údolí to skvěle zapadá.

Z letiště nás naši hostitelé vzali na apartmán vedle historického centra města. Jsme ubytováni na jednom z kopců s překrásným výhledem. Vyškrábat se k apartmánu nám dává po byť krátké cestě pěkně zabrat. Postupně jsme na sobě pozorovali větší či menší nevolnost a motání hlavy z nadmořské výšky. Náš apartmán je naštěstí vybaven zásobou listů koky, z kterých si podle rady našich průvodců vaříme čaj.

Večer jsme se pak vydali do města na večeři a ulovit něco k snídani na druhý den. Podařilo se obojí. K večeři jsme si pochutnali na obrovské porci výborného steaku z alpaky nebo vepřového.

P.S.: Mají tu i morče, tak možná zítra.