Probudila jsem se znacne polamana po divokych snech, ze kterych me nejdrive budila houkajici sova, pote hejna kokrhajicich kohoutu a v neposledni rade zvony svolavajici verici na 6 na msi do nedalekeho kostela. Klasicky protivnou ranni naladu mi nastesti hned zlepsil pohled na nas krasny kemp plny fiku, jasne modrou oblohu a hlavne na Tomku sediciho u plotynky a neunavne smaziciho palacinky k snidani. U baleni stanu jsme se usnesli, ze k dnesnimu cili, ke drevenym chodnickum vedoucim nad rekou Paivou, dojedeme cestou nezahrnujici placene useky dalnice. To se rovnalo milionu zatacek v prudkych portugalskych svazich, kravam zvonicim na polorozpadlych cestach, ale hlavne krasnym vyhledum na svahy se zrajicim vinem a hustymi lesy. Zaparkovali jsme u kraje silnice, zaplatili smesne vstupne a vyrazili po drevenych chodniccich vznasejich se nad rekou vlnici se mezi skalami. Uz od prvnich metru jsme ale stejne vyhlizeli hlavne lavicku, kde bychom sporadali nachystanych 10 varenych vajec, okurku, 4 klobasy a dva bochniky chleba. Lavicky jsme se bohuzel nedockali, zvolili jsme proto uspornejsi varimatu na zemi pobliz reky. Jeji teplotu jsme nakonec ozkouseli na vlastni kuzi. Kluci se ukazali jako lemry a zhruba v pulce cesty se rozhodli vydat zpet. Johce se vsak zachtelo curat, coz se posleze ukazalo byt kamenem urazu. Ja s Martou jsme se vydali dal po ceste s tim, ze Johca s Tomkou nas dobehnou. Tak se vsak nestalo ani po pul hodine volne chute. Marta zatvrzele odmital Tomkovi zavolat. Nakonec jsme se rozhodli, ze pujdeme napred pustit v aute klimatizaci a hlavne se napit. U vychodu nas ale zarazil hvizd na lavicce sediciho Tomky pouidajiho nanuk. Ukazalo se, ze cesta, kam sla Johca na zachod, ustila na dreveny chodnicek az o kus dal, my jsme vsak na dvojici cekali mnohem bliz k mistu odlouceni. Po stastnem shledani a nanuku na usmirenou jsme se pri romantickych pisnich Eda Sheerana vydali k primorskemu Portu. Na dobre nalade nam neubraly ani spalene lesy, ktere jsme po ceste mijeli a tise si gratulovali k vyberu terminu dovolene. Den jsme zakoncili na plazi u zapadu slunce s plastovym kelimkě plnym portskeho. 

Bramborka