Je mlha, krupeje rosy stekaji po nasich stanech, i neunavni kohouti sedi mlcky na bidylku, my presto plni elanu vyrazime do centra Porta. 
Ridic s chirurgickou presnosti vede autobus titernymi ulickami. Nas dech se nejednou zataji, kdyz rimsy domu mijime o milimetry. 

Nase pohledy uhrane narodni divadlo. Budova napadne pripominajici Vychodoceske divadlo je pouhym predkrmem pred plne nabitym menu sefkuchare Jindricha Moreplavce. Palac, hrad, most z pera studenta Gustava Eiffela, lanovka Doppelmayer a slunecni paprsky prohrivajici prochradla tela poikotermnich jedincu z nasi skupiny. Navstivili jsme i mistni market s prave ulovenymi rybami, ovocem vseho druhu, vinem a produktu z „korku“. Normalni clovek by odesel nasycen dojmem, ze nasel misto sveho sklonku, ale ne vsak tak my. Nam zbyval jeste jeden krok, ochutnat portske vino. Povidla, cokolada, kandovane ovoce, citrusy, konak a mnoho dalsiho na nas cekalo v 7 druzich vina z hroznu z oblasti reky Douro.

Dale uz nasleduje jenom vecerni kolorit v podobe krevet a vina. Ted uz se tesime na teply Jih, kam zamirime zitra.

Bloger Martin a kolektiv