Odlítáme z Korfu. To je nicméně velmi závislé na kvalitním balení. Tedy ráno se balíme a paralelně s tím připravujem oběd ve formě fenomenálních těstovin s téměř celým zbytkem fety (pozn. redakce: “Zbylo asi kilíčko.”), pestem, slaninkou a víceméně všemi zbytky. Taková zbytkoláda. Z ubytka máme vystřelit do 11h. Takže na klid 10:57 startujem asi tak 30 koňských sil Pandičky (pozn. redakce: “Bílý Superb LK jich má víc.”)., které nám stačí k překonání nejednoho kilometru v naší poslední cestě na pláž, která je asi nejobsazenější jakou jsme na našem putování zažili. Za zmínku stojí i naše setkání s panem domácím, se kterým je především Martin best friend, a který se zmiňuje, že na všech těchto romantických plážích se za normální situace nedá lehnout.

Zpět na pláž.

Okoupeme se, pinknem beach, téměř sníme těstoviny a znovu do Pandičky, která nás nejdříve neohroženě vezme do sprchy a poté již uháníme směrem k půjčovně aut. Ještě jí teda dáme malinko napít. Jak ta přede.

Drobné komplikace při hledání car rentálu nejsou ničím co by nám vytvořilo vrásku, která by se již nestihla dokonale opálit.

Je nutné zde navázat na, již v celku tradiční, ekonomickou etidu. Dvanáct Řeků stojích u přepážky na kontrolu bez jediného “zákazníka” je něco, co naše západní kolegy asi musí zvedat ze židlí a ta trocha importované Fety to jistě nevytrhne.

V každém případě je let bez jediného škrábance a krásnými výhledy na vzdalující se Korfu. Pěkné to tu bylo.

Athény zítra budou zase jiná kávička.

Z Athén

Zuřivý reportér