Milý čtenáři, dostala jsem zpravy, že přestože jsou mé články nejlépe napsány, jsou možná přece jen zbytečně dlouhé. Proto vám dnes vyhovím a popis dnešního dne zkrátím. Náš den byl naopak dlouhý, neb jsem měla budík již na 5 am. Po téměř půlhodinovém dohadování s Johčou po messengeru a tahání ospalých kluků z postele jsme nakonec vyrazili na východ slunce na nedaleký vrch Little Adam’s Peak. Protože jsme nepoučitelní, mysleli jsme si, že tam budeme víceméně sami. Místo toho jsme už v půlce cesty potkali sto indiánů v žabkách a ve čtvrtině tisíc Rusek v podpatcích. Výhled byl přesto nádherný a obměkčil i zpruzelé kluky. Na ubytko “K Líné krávě” jsme dorazili přesně na smluvenou půl 8, najedli se a šli dát chrupku. Cestou na bus, který měl jet kolem 1, jsme se zastavili v oblíbeném Chill na řízek. Od zastávky nás dělilo asi 300 metrů, to ale nezastavilo bezzubé indiány v nekonečném “Taxi, sir, taxi?!” Nakonec jsme podlehli a místo busu zvolili taxík za cenu snad poprvé podle našich představ. Zastávka u vodopádu/veřejné koupelny byla krátká, následující jízda smrti do Tissy naopak nekonečná. V Tisse jsme se ubytovali v krásném hotýlku. Ale než jsme vyrazili do města nebo alespoň pro snídani na druhý den, začal tropický slejvák. Tak celé odpoledne sedíme na terase, plánujeme, jíme, pijeme, hrajeme pršáky. Zážitek z večeře bohužel všem pokazil neblahý smrad linoucí se z rizota, nebezpečně připomínající kravinec. Přestože pan recepční tvrdil, že to způsobuje speciální druh rýže, cestou sem jsme viděli příliš mnoho toulajících se krav na to, abychom mu to věřili.

Vaše (statistikou nepříliš oblíbená) Bajča