Rano jsme zacali zvolna. Tezko rict, cim to mohlo byt, ale hadam, ze ten proklety rudy mok s tim mel co spolecneho. Posnidali jsme pytel krupek a zacali balit. Nase prvni plany byly: zabalit, presun do Lisabon, trocha Lisabonu a pak letiste. V ceste nam vsak stoji unava z predchoziho vecera. Baleni nam moc nejde. Přečíst si víc o13.den – back to reality[…]
Ahoj. Hlasime se z uzasneho prosluneneho a vetrneho zapadu Algarve. Probouzime se mezi stromy uprostred malebneho primorskeho kempisima. Vitaji nas prvni slunecni paprsky a vune boroveho dreva. Posnidame jogurt s jablkem, skorici a cornflakes, neodepreme si ani chleb s prosciutem a horky earlgrey. Uspokojime nase zaludky a vyrazime na nasi posledni navstevu zapadni portugalske plaze. Přečíst si víc o12.den – Vzlet nad Praia de Odeceixa[…]
Rychle zabalit a jedeme. Stejnou rychlosti jakou delfini brázdí oceán jsme vyrazili směr Sagres, což je malé městečko na „konci světa“ zaslíbené serfarum, rybarum a hlavně příznivcům delfinu. V pravé poledne nastupujeme na loď napadne připomínající uprchlicke čluny. Kapitán vede naši loď obrovskou rychlosti vlnám navzdory. Po 5 minutách jízdy na předních sedackach člunu narazíme Přečíst si víc o11. den – Delfini? Běžné[…]
Rano jsme vstali o neco pozdeji, nez jsme planovali, presto se Blazkovic rozhodli dodrzet plan a usmazit livacinky k obedu. Po dukladnem promazani nutelou a marmeladou jsme se s nalozi slunecniku, veliteskeho kresilka, rucniku a dalsich proprietek vydali pesky z plaze Marinha na nedalekou plaz Benagil. Tuto plaz jsme zvolili predevsim proto, ze cestou na Přečíst si víc o10. den – jeskyne a plaz Benagil[…]
Den zacal pomerne netradicne a to prochazkou na predem vytipovany mestsky trh – mercado municipale. Jiz na prvni pohled bylo jasne, ze je po sezone, avsak pro nase potreby byl trh i tak dostacujici. Po kratke diskuzi jsme nakoupili ovoce na plaz a predevsim ryby. Vzali jsme ctyri rybky prazvlastniho puvodu. Dve byly podobne prazme, Přečíst si víc o9.den – Praia de Marinha[…]
Je to tady. Dnes vstavame brzy, respektive drive nez obvykle – v 7:10. S ocima zalepenyma ospalky balime fest provlhle stany a podnikame transport na Jih. Snidani jsme si pripravili den predem, nic jsme nenechali nahode. Po 10 minutach jizdy uz posilame do ust prvni sousto, je to parada. Drandime si to po dalnici a Přečíst si víc o8.den – Transportisimo[…]
Je mlha, krupeje rosy stekaji po nasich stanech, i neunavni kohouti sedi mlcky na bidylku, my presto plni elanu vyrazime do centra Porta. Ridic s chirurgickou presnosti vede autobus titernymi ulickami. Nas dech se nejednou zataji, kdyz rimsy domu mijime o milimetry. Nase pohledy uhrane narodni divadlo. Budova napadne pripominajici Vychodoceske divadlo je pouhym predkrmem Přečíst si víc o7.den – Porto no proto[…]
Probudila jsem se znacne polamana po divokych snech, ze kterych me nejdrive budila houkajici sova, pote hejna kokrhajicich kohoutu a v neposledni rade zvony svolavajici verici na 6 na msi do nedalekeho kostela. Klasicky protivnou ranni naladu mi nastesti hned zlepsil pohled na nas krasny kemp plny fiku, jasne modrou oblohu a hlavne na Tomku Přečíst si víc o6.den – Paiva a Porto[…]
Den zacal jako kazdy jiny, a to solidni snidani. K bilemu chlebu jsme jako tradicne posnidali chorizo, syry a marmeladu. Kolem ctvrt na jedenact vyrazime na cestu. Tentokrat jenom na lehko, ale presto autem. Jedeme asi trictvrte hodiny krasnou, klikatou cestou podel reky Douro. Ta je lemovana po obou brezich nescetnymi Quintami (vinarskymi usedlostmi). Dojeli Přečíst si víc o5.den – Douro[…]
Probudili jsme se do mlhaveho, vlhkeho rana. Behem snidane se vsak mlha roztrhala a na nasich tvarich bylo razem znatelne vice optimismu. I pres usili vyklepat ze stanu co nejvice vody jsme nakonec stany balili mokre. Auto, s Tomasem za volantem, nas zavezlo do univerzitniho mesta Coimbra. Obdivovali jsme zde nejstarsi, nejprestiznejsi a nejvetsi univerzitu Přečíst si víc o4.den – Návštěva Bradavic[…]