Po probuzení a prvních náznacích začátku dalšího dne bylo všem jasné, že jsme prožili asi nejteplejší noc na Korfu. Klíma neběžela v průběhu noci jen u Tlapáků jako tradičně, ale tentokrát i u nás. Sice to chtěl Tomka zahrát do autu, ale já ho prokoukla. A ti, kdo mě dobře znají, vědí, ze klíma je většinou můj úhlavní nepřítel. Naštěstí ráno pokašlávala jen Barča. Snídani jsme, jako každý den, měli v režii všichni. Každý se chopil své přirozené role – Tomáš chystání kaše, já ovoce, čaje a kávy a Marťa vajíček se slaninou. Barča nachystala vše potřebné na stůl. Posnídali jsme v příjemném stínku diskutujíc nad dnešním programem. Diskuze se dlouhou dobu nevyvíjela úplně jasně. Koketovali jsme s myšlenkou vydat se na jih, ten jediný jsme totiž ještě neprozkoumali. Všichni jsme ale tak nějak tušili, že by to tam mohlo stát za starou bačkoru. Toužili jsme po výletu lodí, nejvíc nás lákal motorový člun. Nakonec jsme se rozhodli, že se vydáme na magické místo, které nás zlákalo již první den, ale kde neměli otevřeno. Angelokastro, kostel a pevnost čnící vysoko nad Paleokastritsou, k němuž vedla cesta zarývající se do kamenitéhi svahu plného serpentým. Marťa, dnešní řidič zájezdu inspirujíc se srílanským stylem, situaci nepodcenil a do každé nepřehledné (tedy každé) zatáčky troubil. Poslední zbytek cesty jsme šli za dvě eura po svých. Bylo horko, ale foukalo. Výhled nádherný. Po sympatické svižné prohlídce Angelokastro jsme nasedli zpět do Pandy. Cíl byl jasný. Najít nejvýhodnější Boat Rental a na pár hodin vyjet na moře vstříc vlnám a neobjeveným plážím. Přišlo ale něco nečekaného. Ač jsme objeli a obešli snad všechny boatrentály v Paleokastritse, k našemu údivu jsme nesehnali ani jeden boat. Slýchali jsme kecy ve smyslu “Today? You are funny, guys!” Prostě na nás dnes už nezbylo. Prý zítra. Pche. Vymysleli jsme tedy poměrně obratně plán B. Výlet na nedalekou pláž Limni. Za mě moc krásné místo. Sedím tu na bílých oblázcích, pozoruji Barču, jak se s mým gumovým růžovým lifeboat rochní ve vodě a Tomáš s Martinem klidně podřimují ve stínu pod útesem. Vedle sebe mám šnorchl s brýlemi na potápění. Podvodní svět je zde ve znamení různobarevných ryb. K obědu (ve 4h odpoledne) jsme slupli nachystané quesadilly přinesené až na pláž na bílém podnose (neměli jsme do čeho je zabalit). Byla to mňamka. Vlastně jsme provoněli celou pláž a všichni se na nás s pusou plnou slin dívali. Tentokrát jsme byli limitovaní časem, jelikož Barča potřebovala v 7 stihnout call. O půl sedmé jsme se tedy vydrápali zpátky k pandičce a zamířili do Skafonas home na Wi-Fi. Barča se snahou připojit se ke callu zjistila, že je zde vlastně o hodinu víc. Ha. Docela jazda. Nevadí. Zacpali jsme si pusu nanukem z mrazáku a bylo nám hej. Plánujeme večeři v místní restošce a těšíme se na pita gyros. Cestou do restošky to švihneme přes Corfu trail. Barča je nám v zádech se sluchátkami na uších. Bude to príma večer! Zítra nás čeká poslední den na ostrově a pak hurá do Atén. Dobrou noc ✌️❤️. Johanka