Okolo 14h místního času konečně dosedáme v Kuala Lumpur. Nadšení z toho že jsme zase nohama pevně na zemi je rychle vystřídáno nejistotou z toho kde jsou naše bágly.

Nakonec se vydáváme jediným možným směrem a to s davem vlakem na jiný terminál.

Na dalším terminálu pečlivě sledujeme kolemjdoucí a držíme se těch o kterých si myslíme, že s námi byli v letadle. Společně tedy končíme na celní kontrole, kde si jako ostřílení mazáci vybíráme nejvzdálenější frontu s vyhlídkou toho, že právě ta bude nejrychlejší.

Po 30 min zjišťujeme, že právě tato fronta se pohybuje jen v případě, že z ní někdo uteče a tak i my brzy utečeme.

V nové frontě nám to sice opět 30 min trvá, ale tentokrát se už dostáváme přes úředního šimla a vstupujeme tedy do Malajsie.

Na letišti ještě zařizujeme místní SIM karty a to od společnosti DIGI. Cena vs. data se ani snad moc nedají s ČR srovnat. Tohle se u nás ani koupit nedá.

Slečna nám navíc poradí jak se dostat na autobus z letiště a tak 3h po přistání již míříme do China town v Kuala Lumpur kde máme ubytování. Cesta nám zabere asi hodinku.

Ubytovani je rozměry skromné, ale nic nám tu nechybí. Máme klimatizaci, vlastní sociálku i televizi.

Dlouho na pokoji ale nevydržíme a vydáváme se na kopec s věží – KL TOWER – který vidíme z okna.

Po cestě od KL TOWER nám už slušně kručí v břiše, přesto se ještě vydáváme k nedalekému bývalému nejvyššímu mrakodrapu PETRONAS TWIN TOWERS a blízké fontáně.

Po cestě na hotel se konečně zastavujeme pro něco do žaludku, čímž pro nás tenhle den končí.