Vstávačku máme  na sedmou, protože toho musíme hodně stihnout. V noci jsme zažili to čemu v jenom českem cestopisu říkali „příjezd vlaku“ – přišel déšť.

Déšť už jsme tu zažili, ale protože jsme bydleli v takové dřevěné chatě, tak jsme si to užili trochu jinak.

Po snídani vyrážíme nejdřív na takový malý trek k magrovům. A máme štěstí, protože hned na konci tábora vidíme nosatou opičku (Kahau nosatý), která žije jen na Borneu.

My ji vidíme, ale udělat nějakou fotku je nervydrásající úkol. Ta potvora, jen co zahlédne foťák, vyskočí nahoru do větví a vystrčí leda zadek.

Po návratu z treku do mangrovů, vyrážíme rovnou na další a delší trek k vodopádům. Má asi 3,5 km a je psaný na 2,5h. Protože část trasy už známe, tak jí v podstatě probíháme. Na cestě je vidět, co způsobil noční déšť. Část cesty je pod vodou a hlavně v lese to z trasy dělá takovou kličkovanou mezi kalužemi a kořeny. Ale k vodopádům se nakonec dostáváme a stíháme se i vykoupat.

Po návratu do tábora nasedáme zase na loďky a následně do autobusu směr Kuching.