Tím, že jsme dostali pokoj bez oken ven, se stává, že vstáváme až po 10h, ale nevadí, dneska žádný časový press nehrozí. 

Vyrážíme na snídani (nebo oběd) přes ulici. Dáváme si Roti se sýrem nebo s banány. Každý dvě placky. Je to palačinkové těsto, naplněné banánovou kaší nebo sýrem a zapečené. K tomu pálivá omáčka a Coca-Cola. Žádná místní limonáda nás zatím neoslovila a z vody jsme „posraní“ (zatím ne doslova).

 Asi za 25 MYR (130 Kč) se všichni nasnídáme a hurá do města.

Nejprve navštěvujeme čínský chrám na břehu řeky.

Protože most přes řeku je daleko a sluníčko dnes vážně připaluje, domluváme si převoz lodičkou. Místní děda na nás z několika metru volá, že za 5MYR/os nás převeze. Je to lepší cena než na cedulích okolo a tak nastupujeme. (Stejně nás ale natáhl, zpátky jedeme za 1 MYR/os.)

Na druhé straně nás čeká jiné překvapení, našemu molu chybí pár metrů prken. Ale krom nás to nikoho moc nebere.

K sídlu vlády se ovšem dostáváme jen asi na 20 m. Je totiž celé oplocené. Že by tu ale někdo dřel, to moc nevypadá, je tu tak osm aut a jinak úplně prázdné parkoviště.

V přilehlém parku nacházíme ještě několik budov v různé fázi rozkladu. Co jsou zač nevíme, ale klidně by to mohla být bývalá sídla vlády.

Odpoledne (kolem 16 h )přichází takový klasický místní deštík, který nás asi na hodinu uvězní na nadzemním přechodu silnice. Můžeme si tak prohlédnout, jak se silnice se svými 20cm obrubníky pomalu napouští vodou.

Ale ani tahle pauza nás na cestě k místní mešitě nezastaví. Hned jak trochu přestane pršet, vydáváme se opět na cestu. Bohužel ovšem na úplně opačnou stranu.

I tak ovšem mešitu nakonec najdeme.

Den zakončujeme večeří v místním stánku u Fat Boye, milého místního týpka, se kterým si už druhý večer povídáme u večeře v jeho stánku. Řeč se točí hlavně okolo rozdílů mezi Evropou a Asií. Nakonec nám ještě slibuje, že kdybychom potřebovali něco zařídit, poradit nebo domluvit, tak se máme ozvat.