Mohl to být normální listopadový den, ale já jsem řekl ne. Otevřel jsem web Jatagan.eu a začal nakupovat. Pročetl jsem si několik návodů a nakonec vybral čepel Lauri Laplander – 145mm dlouhé ostří, nechci přece žádné ořezávátko.
Rukověť chci ze dřeva, ale z jakého? Něco tvrdého, ale pěkného :-). Nakonec jsem vybral epoxidem napuštěnou břízů. Pěkně prorostlou plísní, která ji dává částečně zelenou barvu. Pevnosti je dosaženo právě napuštěním epoxidem.
A ještě pár drobností okolo, takže mosazná podložka na záštitu, fibr – takový tvrdý papír, bude odvádět vlhkost a zároveň se z toho poskládá dekorace. No a ješte ořech Tagua, říká se mu také „rostliná slonovina“.
Nakoupené suroviny, čepel už je vyleštěná, přišla v trochu jinném stavu
Na ořech Tangua se osvědčila pilka na železo,, při řezání je cto cítit jako vařené kaštany
Trochu jako vaření, ořech nakrájíme na plátky podle „chuti“ a vyvrtáme díru 🙂
Stejnou díru jsem si připravil ii do fibru
Cvičně sestavené, důležité je aby pokud možno mezi vrstavmi nezbyla mezera
Pár matek, šroubovice a nějaké to prkýnko a máme tu přiravený stahovák
Čepel je obalená, aby se zbytečně nepoškodila nebo nezamazala během lepení, druhá strana je naopak zdrsněná aby lépe držela , takže naneseme 24hodinový epoxid a znovu upneme do stahováku
A tady už je slepeno, teď zbývá vebrousit žádaný tvar
Tak jo, pilník do ruky a jde se na to
Po pár desítkách minut se už ten kus dřeva dá aspoň chytit do jedný ruky 🙂
A tady už se blížíme k cíli
A tohle už je finální podoba po nabroušení
A ještě jenou
Bohužel jsem zapoměl nafotit že jsem nůž asi 1,5 h povařil ve lněném oleji. A to tak že jsem sklenici od marmelády naplnil lněným olejem a celou tuto sklenici dal do vodní lázně. Teplotu vodní lázně jsem se snažil (ne vždy úspěšně) držet těsně pod bodem varu. Na internetu se nejčastěji dočtete že ideální teplota je okolo 80 ºC.
A teď pouzdro
K receptu budeme potřebovat (já měl rozměr asi 250×180 mm). Hodit se bude také, jehla, niť, vrtačka s 1mm vrtáčkem a lepidlo na koženou obuv.
Ano, takhle nějak by to mělo vypadat, ale z kůže 🙂
Tvar papíru jsem přenesl na kůži – obyčejnou propiskou
Je vidět že kus rukověti bude koukat, ale to se nedá nic dělat
Kůži jsem namočil, protože potom velmi změkne a mnohem líp se s ní pracuje. Následně jsem z kůže pomocí prořezávacího nože vyřízl nakreslený tvar.
Uff, zdá se že to přibližně sedí
Pomocí vrtačky s 1mm vrtáčkem jsem připravil otvory na prošití 5mm od sebe
Tak a takhle to dopadlo po prošití. Nití jsem rozhodně nešetřil. Kůži jsem během šití několikrát navlhčil, měkká kůže se totiž dá nití lépe stáhnout a vytvarovat podle nože
Teď už jsem jen došil potka a tady je konečná podoba
Nůž v pouzdře
Kopletní galerie fotografii
- Den 11. – Kodaň - 1.9.2019
- Den 10. – Uppsala - 31.8.2019
- Den 9. – Zpět na pevninu - 30.8.2019