Ahoj. Hlasime se z uzasneho prosluneneho a vetrneho zapadu Algarve. Probouzime se mezi stromy uprostred malebneho primorskeho kempisima. Vitaji nas prvni slunecni paprsky a vune boroveho dreva. Posnidame jogurt s jablkem, skorici a cornflakes, neodepreme si ani chleb s prosciutem a horky earlgrey. Uspokojime nase zaludky a vyrazime na nasi posledni navstevu zapadni portugalske plaze. Cesta se krouti vsemi smery, nateseni dorazime do Praia de Odeceixe. Shlizime k vlnam rozbijejicim se o cerne utesy osvetlene slunecnimi paprsky. Prekvapenim nam je pouhych 22 stupnu a citit jsou i znatelne poryvy vetru. Asi tak hodinu vymyslime, kam ulozit nase plazove vybaveni tak, aby nas poryvy vetru minuly co nejvice. Behem rozmysleni nad nejpriznivejsim mistem na plazovy bivak teplota stoupne o 5 stupnu a my se pomalu seznamujeme s mistem zaslibenym, kam vitr ani zdaleka nedosahne. Praia de Odeceixe je plaz mnoha tvari. Z jedne strany se do more vleva reka, ktera predstavuje z cele plaze nejromantictejsi misto. Po jejim prebrodeni se cloveku nabizi pohled na divoke utesy, do kterych nezkrotne narazi vlny oceanu. Uzasne misto plne nevybourene krasy. Po par hodinach obdivovani, vyhrivani, opalovani a blbnuti ve vlnach se loucime s oceanem a mirime do intermarche v blizke vesnici. Nakoupime zasoby na zitrejsi odletovy den a celi upoceni si pochutnavame na zlevnenych magnum mini nanucich. Dorazime do kempisima a po hot shower rozjizdime vařbu, jak by řekl Martynko. Nejzasadnejsi bod dnesniho dne nas vsak teprve ceka – vecere pri zapadu slunce. Uvarene testoviny s veprovym masem, cesnekem, tyminanem a pestem nechavame v hrnci, nasedame do auta a rychlosti zapadajiciho slunce mirime k nedaleke plazi. Pisek pomalu chladne, slunce zapada a nase pribory mlati do hlinikovych taliru v rytmu surfarskych vln. Popijime cervene vino mnoha odrud a hlavou se nam prohaneji vzpominky. Kazdou vzpominku zapijime douskem vina. Slabsim z nas stekaji slzy po tvarich pri pohledu na posledni zapad slunce. Za svitu mesice odjizdime, dokupujeme 2 lahve cerveneho a usedame, uz teda v bundach, na kempovych zidlickach za cvrkotu cikad v oblibenem kempisimo. 
Dobrou noc, vaše Jóža.